Představte si, že někdo plánuje stěhování do zahraničí a má tam zajištěné bydlení. Kupříkladu se chystá na stěhování do Německa Zahraniční stěhování, kde bydlí jeho rodiče či jiní příbuzní. Má to ale háček v tom, že je třeba počkat přibližně půl roku, než se dokončí v tamních prostorách rozsáhlá stavební rekonstrukce. Dotyčný muž si tedy objedná ve velkém předstihu stěhovací firmu a pomalu se chystá k balení věcí. Prozatím bydlí v pronajatém městském bytě za poměrně drahý nájem, ale brzy se dozví, že pronajímatel chce byt prodat, takže dotyčnému mladíkovi musí dát výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou.
Mladík ale ihned zareaguje a domluví se se svými přáteli, zda by jej nemohli dočasně na zhruba půl roku ubytovat u sebe v podnájmu. Ti souhlasí, a tak zbývá pouze někam umístit nábytek, velké spotřebiče a další předměty, které by se do podnájmu nevešly. A právě v tuto chvíli se může hodit nabídka stěhovací firmy, která umožňuje skladovat tyto věci v zabezpečeném úložném prostoru. Stěhováci tedy naloží tyto předměty na stěhovací vůz během dalšího týdne, odvezou je k sobě do úložiště a mladý muž se může dohodnout s pronajímatelem bytu, že jej opustí již teď. Tím pádem ještě může ušetřit za drahý pronájem a v klidu se u svých přátel chystat na stěhovací proces.
Nabídka úložného prostoru pro ukládání velkých předmětů mi přijde velmi šikovná, je to v podstatě něco podobného, jako bývají úschovny zavazadel na nádražích. Tam se ale samozřejmě nepočítá s tím, že by si tam někdo nastěhoval nábytek, jde spíše o ukládání drobností na přechodnou dobu, jako jsou například kufry, batohy, jízdní kola, lyže atp. Kapacita úložného prostoru u stěhovací firmy by měla být mnohem větší, aby se tam mohlo vejít kompletní vybavení celého bytu včetně koberců, případně kuchyňské linky a velkokapacitní vestavěné skříně na míru.